Blíží se konec roku 2024, a to je rok, kdy Spolek rodáků a přátel Zruče nad Sázavou a okolí dovršil 15 let od svého založení. A jakých těch 15 let bylo?
Prvním počinem bylo zřízení muzea „Od verpánku k Baťovi“ ve zručském zámku. K slavnostnímu otevření došlo v roce 2010, tedy pouhý rok po založení spolku. Jasné tedy je, že na přípravě několik nadšenců pracovalo již mnohem dříve. Někteří z nich se pak stali zakládajícími členy spolku, někteří pouze se spolkem sympatizovali a někteří vstoupili a později spolek opustili. Někteří dobrovolně, jiní bohužel navždy opustili i tento svět. Nicméně všem, kteří byli u zrodu muzea, patří veliký dík.
Další významnou akcí, do které se rodáci pustili v roce 2014, byla velká výstava ke 100. výročí vypuknutí 1. světové války. Výstava sestávala z několika částí. Smyslem výstavy bylo ukázat na hrůzy války a hlavně varování, abychom udělali všechno proto, aby se nic podobného neopakovalo.
Ještě nutno dodat, že výstava byla zahájena průvodem městem k památníku, kde zazněl známý Radeckého pochod i státní hymna a legionáři vystřelili čestnou salvu.
Výstava měla takový úspěch, že spolek požádalo o zapůjčení několik dalších míst, např. Zbraslavice, Trhový Štěpánov, Ledeč nad Sázavou, Vlašim a Český Těšín.
O 4 roky později následovala veselejší výstava, a to ke 100. výročí republiky nazvaná „Zavřete oči, odcházím“. K vidění zde bylo dobové oblečení, spousta předmětů z té doby a také krásné kroje, které lidé po skončení války začali hrdě nosit, aby projevili lásku k vlasti a k národním tradicím. Na panelech pak byly fotografie úspěšných prvorepublikových podnikatelů, nechyběla samozřejmě zlínská firma Baťa.
Obě výstavy pořádal Spolek rodáků a přátel Zruče nad Sázavou a okolí společně s Klubem panenky ČR.
Zmíněna byla firma Baťa a vlastně i rodácké muzeum má v názvu „Od verpánku k Baťovi“. Proto jsme se rozhodli poznat více a vznikl z toho cyklus autobusových poznávacích zájezdů. Postupně jsme navštívili obuvnické muzeum ve Skutči a později obuvnické muzeum ve Zlíně. Neopomněli jsme navštívit také lesní hřbitov, kde je pochováno několik příslušníků rodu Baťů.
Přivítali jsme v našem městě příslušnici rodu Baťů paní Dolores Batu z Brazílie. Ukázali jsme jí naše muzeum a provedli ji po nové Zruči.
U poznávacích zájezdů ještě zůstaneme. Následovaly totiž zájezdy pod jednotným názvem „Po stopách Schebků“. Tentokrát jsme se prvně vydali na lesní hřbitůvek do Hodkova, kde odpočívají Alfréd a Adolf Schebkovi a rodina Šafaříků – Pštrossů. V Praze jsme navštívili společnou hrobku Jana Schebka a Vojtěcha Lanny a bývalý Schebkův palác. Vydali jsme se také na další místa, která kdysi Schebkové vlastnili, a to do Jablonné a Tvoršovic. A jaké by to bylo putování po stopách Schebků, kdybychom nenavštívili místo, kde to všechno vlastně začalo. A tak jsme zavítali do rodiště Jana Schebka – do Šťáhlav, kde se nám dostalo i milého přivítání představiteli obce. A aby naše poznávání bylo úplné, zajeli jsme i do Rakouska - do Lince, kde se narodila a mládí prožila Emma Schebková.
Podnikli jsme spoustu společných výletů, abychom poznali i své okolí. Několikrát jsme pěšky vyšlápli do Kácova, pěšky jsme zavítali také do malého místního muzea v Souticích a do Včelího světa v Hulicích. Vláčkem jsme pak zajeli do Chřenovic, Vlastějovic a Foglarovy zátoky i ledečského muzea.
Každoročně v květnu a říjnu se scházíme u památníku na Malostranském náměstí k pietnímu položení kytice a zapálení svíčky. Nezapomínáme v říjnu ani na hrob čestného občana a prvorepublikového starosty MUDr. Josefa Svobody na místním starém hřbitově.
Pořádali jsme pro veřejnost zajímavé přednášky z historie našeho města. Jednalo se o přednášky o MUDr. Svobodovi, o rodu Schebků, o zaniklých domech, atd. Zde si dovolím poděkovat našim členům zejména Ing. Heřmanovi, Mgr. Klatovskému a Mgr. Lucii Swierzekové.
Těšit se občané mohou na novou přednášku, kterou připravujeme na jaro 2025. Tentokrát si s Mgr. Klatovským probereme historii zručských hospod.
Snažíme se nadále shromažďovat informace, poznatky a materiály nejen o historii města. A pokud se na nás obrátí studenti, a je v našich silách, snažíme se jim pomáhat při psaní bakalářských či jiných prací.
Podali jsme dvě úspěšné žádosti o příspěvek z participativního rozpočtu města. První na „Obnovení vycházkového okruhu s vyhlídkou Nademlejnkem, Za rybníkem a kolem nového rybníku Na Rybárně“. Projekt byl vypracován tak, aby se dal v budoucnu doplňovat a vylepšovat. Základ ale již byl zrealizován.
V minulém roce jsme podali opět žádost, a to na obnovu zanedbaného památníčku v lese ve Vlašimské ulici na místě, kde se v roce 1896 převrátil panský kočár. I tento projekt byl nedávno zrealizován. Domníváme se, že oba projekty budou přínosné nejen pro občany našeho města, ale třeba i pro jeho návštěvníky. Stanou se místy zajímavých vycházek.
V neposlední řadě jsme již několik let spolupořadateli celorepublikového turnaje v deskové hře ZATRE.
V čele spolku stojí představenstvo, v jehož čele je od samého založení spolku předseda Jan Adrián. Členové jsou informováni prostřednictvím e mailu, webových stránek a interním zpravodajem. Zřízenu máme i datovou schránku.
K 15. výročí založení spolku jsme připravili malé dárečky pro členy spolku a předáme jim je 15. listopadu na výroční členské schůzi, která bude zároveň i volební.
Je toho poměrně dost, co jsme za těch 15 let vykonali. I když je nutno také přiznat, že činnost spolku je dodnes poznamenána covidovým omezením činnosti.
Na závěr ještě patří poděkovat městu, které vypisuje každoročně dotace na činnost, na akce a možnost příspěvku z participativního rozpočtu. Některé jsme v průběhu let využili a jsme za ně rádi.
A na úplný závěr ještě přání do budoucna. Bohužel nejen spolek, ale i jeho členové stárnou, a tak bychom si moc přáli omlazení spolku. Aby naše činnost přilákala mladé členy a přátele.
Jiřina Janatová, foto Karel Tvrdík